Rubrika pojmů
MAXI fashion 3/07 | Jana Částková, d-club

ALKANTARA
Je poněkud tajemný název pro velurovou useň ze syntetických vláken. Původ má v Japonsku, kde byla ve druhé polovině 20. století vymyšlena. Japonsko mělo v té době největší předpoklady vytvořit velejemná mikrovlákna a zpracovávat je, měli tam letité zkušenosti z přírodního hedvábí. Původní ALKANTARA byla netkaná plošná textilie, která jemným broušením získala povrch se vzhledem pravého veluru. Měla navíc mnohé vlastnosti, které si vyžádala doba: byla prodyšná, dala se udržovat praním, byla lehká, splývavá a navíc měla stálou výrobní šířku, výroba oděvních či doplňkových výrobků byla bez výrazného odpadu. Dnes je ALKANTARA světoznámá značka ve vlastnictví Italů, podkladem pro ni je velmi hustý, jemný osnovní dvojitý úplet, který se v několika fázích brousí, až není možné ani objevit jeho strukturu. Používá se na potahy v nábytkovém průmyslu, pro oděvy, kabelky i boty. Široké škále barev dodává obroušení patinu a přírodní vzhled, trvanlivost a další již jmenované pozitivní vlastnosti, které jsou dnes ještě obohaceny o zdobný efekt na povrchu: gaufrované efekty, tisk, plastické vzory z přenosového tisku, termoplasticky vytlačené vzorové náměty, vzory perforace vypalované laserovými paprsky. Na milánském salonu nábytku i v expozici na Zóně- Tortoně měla ALKANTARA svůj stánek, kde se předváděly ukázky broušení a digitálního tisku. Nekonečná byla škála vzorových možností a barevných řad. ALKANTARA je stále živé módní i užitkové téma.

AMERICKÉ PRŮRAMKY
V jedné semaforské písničce ze 60. let zpívá Jiří Suchý: „zčervená, zčervená, když jí hladím ramena…“ Velmi dobře by se asi hladila dívčí ramena, kdyby dotyčná měla na sobě šaty s americkými průramky. Jak taková specialita vlastně vypadá? Jde o zúžení průramku až k průkrčníku a tím pádem jsou odhalená ramena na maximální možnou míru. Jde o střihový detail, který se traduje v dámském odívání od konce 80. let minulého století. Je to působivý a slušivý mladistvý prvek, který dává dámské siluetě nové dimenze. Sluší mládí bez zvýrazněné prsní partie, ostatně ramínka podprsenky by byla velmi rušivým momentem, dnes už ale naštěstí máme metody, jak si poradit. K mání jsou průsvitná „neviditelná“ ramínka, korzety i lepící výztužné podpory prsou. Blíží se léto a opáleným ramenům v amerických průramcích to bude bezesporu velmi slušet.

APLIKACE
Je jednou z kreativních tvůrčích složek, kterými lze zdobit či dozdobit oděv, oděvní součást, doplňky, obuv. Aplikace lze provádět našitím různých prýmků, paspulek, šňůrek, obšitých tvarů do obrazců, aplikovat je lze i lepením, a vytvářet tak nejrůznější plastické motivy a obrazce na základní tkanině, na části oděvu, na celém dílu… Aplikace může být i uháčkována a našita. Aplikace známe už z historických, třeba renesančních oděvů, kdy byly jedním ze zdobných prvků té doby. A za několik století jsou zase v módě a zvláště v nedávném „vyzdobeném“ období jich bylo až moc a téměř na všem oděvním i doplňkovém sortimentu.

ANORAK
Je prodloužená bunda pohodlného, rovného střihu s kapucí a zapínáním na zip, druky (nebo lépe s kombinací obou zapínacích prvků), s kapsami a stahovacími šňůrkami. Dříve se jí také říkalo větrovka, byla ušita s hustě tkaných bavlněných materiálů a nepropouštěla vítr. To je ale historie. Dnešní anoraky se vyrábějí z vysoce technických syntetických materiálů, mají technické hodnoty nepropustnosti vodního sloupce, větru a nepříznivých povětrnostních vlivů. Zároveň však jsou prodyšné. Jsou vybaveny několika ochrannými vrstvami a udržují tepelnou pohodu. Může se pak s nimi do nepohody v pohodlí, mají ve své výbavě mnoho funkčních detailů, vnější a vnitřní kapsy, podlepené švy, příjemné a měkké fl eesové límce či vnitřní podšití kapuce, šňůrky na stažení… zkrátka novodobý anorak splňuje veškerá kritéria ochrany a luxusu pro člověka.

ASYMETRIE
Ideální postava i obličej mají symetrické rozměry, ale kdo je dnes ideálním člověkem? Oděv bývá tradičně koncipován symetricky, případné růstové rozdíly spíš vyrovnává. Ale pak přijde móda asymetrických kreací a všechno je náhle na ruby. Zapínání, šosy či cípy, lem sukně není vodorovný, ale špičatý, výstřih padá k jednomu rameni, zapínání je posunuto k jedné straně, v krajním případě je jedna nohavice krátká… S asymetrií si pohrává paní Móda průběžně, není to ale sousto pro běžnou konfekci, spíš pro vrcholnou módní tvorbu, hra s asymetrií není žádná legrace, ale složité střihové a výtvarné dílko. Přichází čas jednoduchého, lineárního a sochařského módního výrazu a dá se předpokládat, že tady asymetrie najde své uplatnění.